Přijďte se podívat do ASSO Salon, kde je až do 27. března k vidění výstava obrazů Zdeňka Marčíka.
pátek 28. února 2020
Výstava v ASSO salon
Kam se v zimě za teplem, světlem a barvami? Třeba na výstavu, která vás přenese do Provence.
Přijďte se podívat do ASSO Salon, kde je až do 27. března k vidění výstava obrazů Zdeňka Marčíka.
Přijďte se podívat do ASSO Salon, kde je až do 27. března k vidění výstava obrazů Zdeňka Marčíka.
neděle 29. ledna 2017
Kam za Cézannem 2: hora Sainte-Victoire a lom Bibémus
úterý 10. ledna 2017
Kam za Cezannem: Aix-en-Provence a Le Tholonet
V tomto a následujícím článku vám povíme něco o místech, která
jsou spjatá s Paulem Cézannem, jedním z největích francouzských umělců, který
je i pro nás svojí tvorbou zásadní inspirací. Epicentrem Cézannova působení je
město Aix-en-Provence, kde se Cézanne narodil a žil, a také okolí,
hlavně město Le Tholonet.
Jan Marčík: Motiv pod Sainte-Victoire |
neděle 9. října 2016
Naše cesty do Francie: Jak to všechno začalo
Francie – země, kam každoročně jezdíme načerpat inspiraci,
namalovat nové obrazy na místech obdivovaných malířů, odpočinout si
v krásné přírodě a architektuře. Náš vztah k téhle zemi trvá už mnoho
let: jak to všechno vlastně začalo?
Zdeněk Marčík: Arena v Arles |
V roce 1991 jsme s kamarádem Karlem Fojtů vzali
auta a jeli si splnit svůj sen navštívit Francii, místa nám známých a
oblíbených malířů Cézanna, Gogha, Kubína a dalších. Dříve jsme navštívili Francii
jen turisticky a poznali jsme možnost pobytu v přírodě: že není problém
nějaký čas žít a bydlet jen v krajině a jezdit po Francii se vším
potřebným k práci i bydlení sbaleným v autě. Od tohoto roku jsme
nevynechali jediné léto, také proto, že se nám naskytla příležitost vystavovat
v galerii madam Boxberger v Nant blízko Milleau. Nadšeně jsme
prožívali a prožíváme vstup na teritorium velikánů malířství, jako byl Gogh,
Gaugin, Cézanna: chodit v jejich šlépějích, v jejich krajině, malovat
na místech, kde malovali oni a sledovat motivy, které je inspirovaly.
Jak jezdíme po Francii
Při našich cestách spíme v přírodě, pod hvězdami a pod
stromy, za špatného počasí v autě. Občas přespíme u několika přátel, ale většinu
času žijeme „na divoko“. V autě si vezeme většinu věcí, které potřebujeme,
od oblečení po malířské potřeby až k vařiči. Během naší malířské dovolené
jsme blízko přírodě, sledujeme její proměny v průběhu dne, můžeme si
vychutnat měnící se ráz krajiny i architektury, když přejíždíme z místa na
místo. Nic nás nenutí zůstávat v jednom městě nebo naopak pospíchat, máme
prostě tu pravou volnost. Postavíme štafle, kdekoliv se nám zalíbí, a
v klidu malujeme v plenéru.
O našich zkušenostech, radostech i strastech ve Francii a
při malování se s vámi podělíme v článcích – doufáme, že vás nebudeme
nudit a že se s námi i vy v komentářích podělíte o své názory.
pátek 7. října 2016
Naše obrazy
Zajímá vás, jak vlastně vypadá naše tvorba? Tady je malá ukázka, která představuje naše tematické zaměření a náš styl. Pokud by vás obrazy zaujaly, můžete nás přijít navštívit do ateliéru a prohlédnout si víc našich děl. (V případě zájmů napiště na email: malirivefrancii@gmail.com.)
Ak. mal. Zdeněk Marčík
Borovice pod Ste Victoire |
Mys ve slunci |
Modř Provence
Motiv z Alsaska
Stromy v Mistrálu
Odpočívající borovice |
Podzim na Slovensku |
Jan Marčík
Kameníci v Baux |
Svatá Terezie |
Krajina |
Motiv z Bretagne |
Bílá borovice |
U zátoky |
Lodě v Camaret |
středa 5. října 2016
Pár slov o nás
Ak. mal. Zdeněk
Marčík (1937)
pochází z obce Nová Dědina blízko
Kroměříže. Po studiích na Střední umělecko-průmyslové škole v Uherském Hradišti
pokračoval ve studiu na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze v
ateliéru monumentální malby profesora Aloise Fišárka.
Od roku 1971 pracuje jako nezávislý umělec, přičemž se věnuje několika
výtvarným oborům: malbě, volné a užité grafice, medaili a plastice. Svou
malířskou prací se poprvé představil v galerii mladých v Mánesu, a
poté se zúčastňoval všech společných malířských výstav Československého svazu
výtvarných umělců.
Po roce 1989 se jeho hlavní inspirací stávají pravidelné letní malířské pobyty v jižní Francii, kam jezdí se svým synem Janem Marčíkem. Obrazy Zdeňka Marčíka jsou v soukromých sbírkách mnoha evropských zemí. Ačkoliv v posledních letech dominují francouzské motivy, inspiruje se i motivy své rodné země, Prahou, českou, moravskou a slovenskou krajinou a městy. Od počátku návštěv Francie také pravidelně vystavuje v galerii madam Jany Boxberger v Nant.
Oblíbené jsou zejména jeho pastely.
Po roce 1989 se jeho hlavní inspirací stávají pravidelné letní malířské pobyty v jižní Francii, kam jezdí se svým synem Janem Marčíkem. Obrazy Zdeňka Marčíka jsou v soukromých sbírkách mnoha evropských zemí. Ačkoliv v posledních letech dominují francouzské motivy, inspiruje se i motivy své rodné země, Prahou, českou, moravskou a slovenskou krajinou a městy. Od počátku návštěv Francie také pravidelně vystavuje v galerii madam Jany Boxberger v Nant.
Oblíbené jsou zejména jeho pastely.
"Těžko si lze představit něco přirozenějšího než společnou malířskou dráhu Zdeňka a Jendy, táty a syna, učitele a žáka - v tom nejpřitažlivějším smyslu slova.
Dva malíři, dva projevy tvárného myšlení dvou životů, ale těsně souvisejících.
Malíř Zdeněk Marčík je můj přítel již od studií na Vysoké škole Umělecko-průmyslové v Praze v atelieru monumentální malby profesora Aloise Fišárka v letech 1958 až 1963. Od roku 1989 jsme v častém kontaktu pracovním i výstavním každé léto ve Francii. Proto mě požádal o pár slov o něm a jeho práci.
Zajímavá situace: pravý Moravan od Kroměříže představuje svou francouzskou malbu.
Proč francouzskou? Protože se jedná o francouzskou krajinu, kterou Zdeněk objevuje, poznává a prožívá, a která mu teprve od roku 1991 - tedy od jeho 54 let - poskytuje dávno vytouženou možnost konfrontovat se právě s touto krajinou, ve které Paul Cézanne - Zdeňkův velký vzor - realizoval to nejpodstatnější ze svého díla.
Vydal se tedy do jižní Francie a křížem krážem ji poctivě procestoval, aby s nadšením hledal a nalézal motivy, ve kterých skutečně realizoval pokorně, na své úrovni a po svém to, co realizoval kdysi Cézanne, a to se stejným zaujetím pro autentičnost."
(ak. mal. František Oberfalzer, přítel Marčíkových; napsáno k příležitosti výstavy v Kroměříži)
Jan
Marčík (1970) pochází z Prahy, je synem Zdeňka
Marčíka. Vyučil se uměleckým kovářem a zámečníkem. Se svým otcem od dětství
sdílí touhu vyjádřit svůj vztah ke světu skrze výtvarný projev. Na rozdíl od
svého otce a učitele, který preferuje pastely, však Jan Marčík maluje především
oleje.
Kromě krajiny se zabývá i figurálními motivy a i čistě abstraktními
kompozicemi. Jan si vytvořil naprosto
vlastní malířský rukopis, který nachází své vzory v expresionismu.
Až dosud vystavoval své práce
v České republice, na Slovensku a ve Francii.
"Zdeněk a Jenda, dva malíři, dva projevy tvárného myšlení dvou životů, ale těsně souvisejících - spolu ve Francii pobývají, tvoří i vystavují.
Protože jsou malíři, malba Jendy, stejně jako Zdeňka, je tím nejhlubším a nejúplějším výrazem pojmu a pocitu života. Jenomže Jenda má tu výhodu proti nám - tátům malířům vyškoleným - že mu zůstala ta svěžest předjímání, chápání i uchopení té zázračné schopnosti dítěte vyjádřit se tvarem, čarou, barvou, tak, jak se naučil chodit a mluvit, stejně tak vešel do malování.
Nenaučil se, a ani se nepokusil předstírat a dělat to, co se od něj čeká. Nemusel se pak pracně zbavovat klišé, návyků a manýr, aby se dopracoval k té nezbytné rovnováze mezi formou a obsahem, která je podstatou obrazu.
Obsah byl a je stále plný. Nemusel ho nikdy hledat ani vymýšlet. A tak se musel jenom naučit postavit se před realitu, třeba před krajinu - a před stojan, aby si tak dopřál dát formu tomu, co je pro něj pojetí světa, tomu, co v něm jeho prožívání budí za pocity, zážitky i myšlenky a touhy.
Ale samozřejmě bez jakéhokoliv programu nebo spekulace. Přirozeně, upřímně, bez konvencí, s pokorou člověka, který se nechá prostoupit tím, čím jej příroda oslovila."
(ak. mal. František Oberfalzer, přítel Marčíkových; napsáno k příležitosti výstavy v Kroměříži)
Jaké motivy a jaký styl jsou pro nás typické? Podívejte se na ukázky.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)